10.5. neděle - Čtení k zamyšlení pro dospělé
2020_10.5.májová dospělí.pdf (520,5 kB)
„Mou radostí je zůstat malá,
pak, i když cestou padám,
se rychle můžu zvedat."
Tereziina "malá cesta" se rodí ze vztahu člověka, který si je vědom své slabosti, k Bohu, kterého vnímá především jako milosrdného a sklánějícího se. je třeba zůstat malá, říká Terezie, přesněji stávat se malou. Pokud nebudete jako děti, nevejdete do mého království, říká nám Pán (Mt 18,3). On určitě nechce, abychom žili jako infantilní děti, ale chce, abychom si stále víc uvědomovali svoji závislost na něm a abychom se nesnažili zvládnout život vlastními silami. Čím víc totiž chceme být soběstační, tím víc se bojíme vlastní slabosti a selhání, a čím víc se jim bráníme a nechceme si je přiznat, tím víc se do nich zamotáváme. Chceme dostát představám o sobě, a když potom padáme, padáme z velké výšky, kterou jsme si sami nastavili, a proto nás ten pád bude pěkně bolet a vstávání bude dlouho trvat. Kdežto takové dítě nemá zadeček až tak vysoko od země, rychle se tedy zvedne a ani se tolik nezraní. "A Ježíš mě bere za ruku, "pokračuje Terezie, "a já mu řeknu, že je moje všechno." Jaké uzdravující vyznání víry a důvěry!
Křesťansky dospělé "dítě" v Kristu pochopí, že je iluzí snít o stoické dokonalosti bez selhávání a slabostí. Křesťanská cesta lásky není do sebe zahleděná cesta jogínů! Křesťanská láska je vztahem k druhému, k Bohu, k jinému člověku. Nevylučuje selhání, naopak počítá s ním, ale řečeno Terezčinými slovy, "láska umí těžit ze všeho, rychle stráví všechno a zanechá jen pokorný a sladký mír v hloubce srdce". Každé selhání je pro ni trampolínou, která ji odráží do Ježíšovy náruče. Alespoň vidíš, co bez tebe dokážu," šeptá se svým typickým humorem Ježíšovi v náručí.
Jediné, v čem Terezie vidí skutečné nebezpečí, je hřích pýchy. Jedné mladší sestře vysvětluje, že když se proviní například v oblasti čistoty, bere Pán ohled na naši narušenou přirozenost, ale že u provinění pýchy není ospravedlnění. Můžeme být udánlivě čistí jako andělé, a zároveň pyšní jako ďáblové...
Pyšný člověk hledí na sebe, pokorný na Boha. S důvěrou dítěte.