16.5. sobota - Čtení k zamyšlení pro děti

2020_16.5.májová deti.pdf (514,8 kB)

Neděle u strýčka   pokračování                                       17.

Při tomto nedělním odpoledním povídání se strýčkem o škole si najednou Janka na něco vzpomněla: "Tati, brzy už půjdeme k první svaté zpovědi." "Já také," radostně hlásala Terezka. "I když jsem nejmladší ve třídě, ke zpovědi budu smět, ale k prvnímu svatému přijímání ještě ne. To až budu ve třetí třídě," povzdychla si.

Po svačině hrály děti loutkové divadlo, strýc byl chvíli herec, chvíli divák, Janka hrála s loutkami a Terezka s Marietkou nadšeně tleskaly. Také teta si přisedla k divákům, v neděli odpoledne nikdy nepracovala. Dodržovala sváteční klid. Čas rychle ubíhal.

K osmé hodině večerní si pro Terezku přišel tatínek. Měl sváteční šaty i sváteční tvář. Povečeřel s Guérinovými, trochu si s nimi popovídal, ale dlouho se už nezdržel.  "Pojď, princezničko, aby ses dostala včas do postele!"

 Terezka byla ráda, že se zase drží tatínkovy ruky, ale v její radost se mísil tichý stesk. Už je konec krásné neděle. Konec příjemnému vyprávění ve ztemnělém pokoji, kouzlo svátečních hodin je nenávratně pryč. Zítra se zase probudí do všedního dne.

Když jdou domů, je venku již vlahá noc. Terezka zapomněla na stesk. Drží se pevně tatínkovy ruky a dívá se na třpytnou oblohu.

"Veď mě, tatínku, chci se dívat na hvězdy."

Nad hlavou jí svítí nebe tisíci zlatými jiskrami. Když Terezka bloudí očima od jedné hvězdy ke druhé, vidí, že tvoří různé skupinky. Neumí je pojmenovat a sama pro ně vymýšlí jména. Tu nejjasnější hvězdu přisoudí mamince, ta vedlejší je jistě tatínkova. Pojednou se Terezka zaradovala.

"Tatí! Honem se podívej na nebe! Vidíš? Tam!"

Ukazováčkem zamíří na souhvězdí Orionu. "Mé jméno je napsáno ve hvězdách." Blaženě vydechla tato slova, jako by učinila velký objev.

Hvězdy na temné obloze kreslily zářící písmeno T.

Tatínek se také usmíval. Ovšem, jméno jeho princezny je zapsáno ve hvězdách; když drží v své dlani její malou teplou ručku, zdá se mu, že sám kráčí hvězdnatou oblohou a ta nejkrásnější hvězda mu usedla na srdce.

Terezka se dívá zase na nebe. Ani neví, že tatínek smekl klobouk a odmlčel se.

Tatínek Martin děkuje v mlčenlivé modlitbě za krásu této chvíle.

OTÁZKA pro děti:
Na co se Terezka těšila? A co objevila na noční obloze?
Svou odpověď můžeš hned poslat na adresu  Favsetin@ado.cz