18.12.2020 02:04
Následujícího dne bylo takové horko, že šnekovi připadalo, jakoby byl písek pod jeho nohou úplně hořel. Jen s námahou postupoval vpřed a po chvíli se musel zastavit.
Cestu mu zkřížila karavana.
Velbloudi vířili suchý prach. Jeden kráčel za druhým, žádné předbíhání.
Vzduch byl naplněný křikem poháněčů a bekotem ovcí.
Země duněla. V oblacích písku a v horku ztrácel šnek sluch i zrak.
Zalezl hlouběji do ulity a čekal, až karavana přejde. Celé hodiny naslouchal dusotu a křiku, vrzání sedel, cinkotu zbraní a chrupání písku.
Když konečně nastalo ticho a šnek se odvážil vyhlédnout ven, už se smrákalo.
Měl hlad a žízeň a za celý den se neposunul ani o metr.
