29.5. pátek - Čtení k zamyšlení pro děti
Čížek a konopka 30.
Bělovlasý tatínek stojí na zahradě a volá do okna na Terezku: "Už jsi hotova s úkoly? Smíme k tobě na návštěvu?" Terezka se diví: "proč mluvíš v množném čísle? Vždyť jsi sám!" "Ba ne, jsme dva. Hned jsme u tebe." Tatínek se rozhlíží po pokoji: "Měla bys tu trochu místa, princezno?"
"Pro koho?" "Pro jednoho sirotka." Terezka nedůvěřivě hledí na tatínka, ale ten už ukazuje ruku, kterou měl doteď schovanou za zády. Hele, je v ní klícka a v ní něco malinkého. Tatínek postavil klícku na stůl a Terezka vidí ptáčátko, pírko sem, pírko tam, dvě černé perličky na hlavě a žlutý zobáček uprostřed. "Je nedávno vylíhnuté, musí se pečlivě opatrovat." "A jaký je to vlastně pták?"
"Konopka. Nebude zpívat tak pěkně, jako náš čížek, ale bylo by škoda nechat ji venku zahynout. Našel jsem ji v zahradě." A pak tatínek pověsí klícku vedle klícky, kde už bydlí veselý čížek."Ach, jak ten umí zpívat." Chuděrka konopka nestačí poslouchat, típ, típ, hlavičku naklání hned vpravo, hned vlevo, ale na čížkově písničce nenajde chyby.
Už konopka povyrostla, už si zvykla i na klícku i na Terezku, které důvěřivě usedá na dlaň, když jí nabízí něco dobrého do zobáčku. Ale ta čížkova písnička jí nedá pokoje. Je to přece pták jako já a co on se za den nakudrlinkuje trylků. Mám přece taky zobák jako on, tak proč mi to nejde? Ale jen počkejte, však ona to také dokáže. Ale čížek se jen posmívá, tys jenom konopka, to toho moc nedokážeš. A hned nasadil jeden ze svých nejkrásnějších trylků. Konopka to zkusila po něm. Až se začervenala, jak uboze dopadl její pokus. Tak znovu. A ještě. Už si i Terezka všimla, že konopka se snaží zpívat jako čížek. Nasypala do klícky semence a povídá: "Kdepak ty konopko! Ty si zpívej po svém. Jenže ty chudinko ani nevíš, jak má konopka zpívat, vždyť jsi nikdy ani žádnou zpívat neslyšela, viď? Ale lidské řeči konopka nerozumí. Nu počkej, však ti zazpívám, jen co se to od čížka naučím, myslí si stále svou. A sotva čížek spustí, hned konopka notuje po něm.
A pak přišla ta kýžená chvíle. Konopka opět slyší čížka, napne hrdélko, ještě a ještě, hle už se z něho line písnička k nerozeznání stejná, jakou předzpěvuje čížek. Pan čížek úžasem oněměl. Zato konopka se nemůže nasytit svého zpěvu a jen trylkuje a trylkuje, až Terezka zvedne oči od knihy, cože to ten čížek dnes tak zpívá. Cože? Opravdu, to zpívá konopka."Všichni, kde jste kdo, pojďte se honem podívat!" "A potom prý, že každý zpívá, jak mu zobák narostl," směje se Celina. Však si Terezka už mockrát všimla, jak se konopka marně snaží. "Je to obdivuhodná vytrvalost," divil se taky tatínek. Toho večera si Terezka napsala do deníku: Žádná potíž mě nesmí odradit od vytčeného cíle. Dokáže-li má konopka být vytrvalá, tím spíš to musím dokázat já.
OTÁZKA pro děti: Co neuvěřitelného dokázala malá konopka?
Svou odpověď můžeš hned poslat na adresu Favsetin@ado.cz