30. 4. čtvrtek - Čtení k zamyšlení pro děti
2020_30.4.májova děti.pdf (509 kB)
Narodila se Terezka 1.
U Martinů mají čtyři děvčátka a ta se chystají k spánku.
Leonka je devítiletá školačka a tak už pomáhá s převlékáním čtyřleté Celince. Nejstarší Marie, má již 13 let a pak mají ještě Pavlínku.
Celinka v duchu mudruje, "tatínek nám slíbil na nový rok dárek a už je dva dny po novém roce a kde je to slíbené?" "Ale Celinko", směje se Leonka, "už je po vánocích a to jsi měla dárků plno, tak co ještě čekáš?" "Dárek, táta slíbil, že to hlavní teprve přijde."
Marie jen pokrčí rameny: "prozatím čekej. Když tatínek slíbil překvapení, tož překvapení jistě bude."
Ale to už je Marie posílá do postýlek a začne odříkávat večerní modlitbu. Když je teď maminka nemocná, musí ji zastoupit. Marie předříkává a tři dívčí hlásky zní v odpověď. Potom Pavla stáhla knot v lampě a foukla. Pokojíček zmizel v noční tmě. A dívenky pomalu usínají a zdají se jim krásné sny. Celince se zdá o zajíčkovi a najednou jej ve spaní slyší plakat, opravdu, někde ve vedlejším pokoji slyší jeho pláč. Sedá si na postýlce a naslouchá, zavolá: "Marie, Marie, slyšíš to taky? Pláče tu zajíček." Teď už se budí i ostatní, rozsvěcují lampu na stole. Opravdu, odkudsi zaznívá pláč, dětský pláč.
I Leonka už se probudila, ještě nic neříká, ale už jí začíná pomalu být jasné to slíbené překvapení. "Půjdu se podívat, co se děje," říká klidně Marie, jako by se nic nestalo. Pavla si sedla na postýlku k Celince, drží ji pod peřinkou a vesele prozpěvuje: "Hádej, hádej, hádej co je nového! Hádej, hádej, kdo nám přibyl do domu? Děťátko!"
Celinka se chce dostat z postýlky: "Pusť mě, musím se podívat, kde to děťátko pláče. A čí je?" Teď už Leonka jásá a volá "Naše, naše." Celinka se dere z postele ven. "Kampak, ještě se tě lekne". "Kdo se lekne," zarazí se Celinka. "No přece ta holčička nebo chlapeček. To opožděné překvapení slíbené tatínkem." "Jeje," zaradovala se Celinka, "my máme novou holčičku, anebo chlapečka?"
Ale už je tu tatínek a za ním jde Marie a v náručí drží balíček s krajkami. Celinka stojí na postýlce a dívá se nadšeně na tento balíček. Já si na ni sáhnu. Ne teď ještě nesmíš, až bude trochu větší. Tatínek se jen usmívá." Tak dost. Princezničku zase odneseme mamince, pojď, pomůžeš mi Mařenko."
"Tak my máme princezničku," jásá Celinka. Znala už několik pohádek o princeznách a nyní se radovala, že jedna se narodila také u nich doma.
Marie se vrací a zavelí" "Hajdy všechny do postele, ráno se vám nebude chtít vstávat". Ale brzy ráno je probouzí domovní zvonek, přišel Petr, chudý chlapec ze sousedství. Chce mluvit s panem Martinem. Děvčata za ním běží do kuchyně, kam jej pozvala chůva. Petr má důležitý úkol. Předává panu Martinovi růžovou obálku. "Náš tatínek posílá narozenému děvčátku přání." Jeho tatínek je moc nemocný a pan Martin jim finančně vypomáhá.
Pan Martin prohlíží obálku a nakonec vytahuje z obálky psaní. Je zvědavý, co přeje děťátku Petrův tatínek. Čte:
"Usmívej se děťátko, kráčej vždy štěstí vstříc!
Obklopeno láskou, pozdravuj život
radostným úsměvem!
Dnes jsi jen líbezné poupátko,
jednoho dne budeš růží."
Tatínek je dojatý, "musím přání odnést přečíst mamince. Jistě se potěší, zní to jako proroctví."
OTÁZKA pro děti:
Jak nazval starý nemocný chudák ve svém přání malou narozenou holčičku u Martinových? O čem to bylo proroctví?
Svou odpověď můžeš hned poslat na adresu Favsetin@ado.cz