Středa 26. máje - Loučení s oratoří

26.05.2021 16:09

Loučení s oratoří

V sobotu 28. února byl Dominik stále Donu Boskovi v patách, jako by se nemohl nabažit jeho přítomnosti. Pořád se ho na něco ptal: „Co by měl dělat nemocný, aby jeho nemoc byla záslužná před Bohem?" „Obětovat mu své utrpení!" „A co ještě by mohl udělat?" „Obětovat mu svůj život." „Mohu být jistý, že mám odpuštěny všechny hříchy?" „O tom tě mohu ujistit." „Co kdyby mě ďábel pokoušel k malomyslnosti?"  „Řekneš mu, že jsi už prodal svou duši Pánu Ježíši a že on si ji koupil za svou drahocennou krev. Můžeš se ho také zeptat, co on pro tebe udělal." „Budu moci z nebe vidět své kamarády, vás a své rodiče?" „Jistěže ano. Z nebe se vidí tolik krásných věcí!" „A budu vás moci také zde v Oratoři navštívit?" „Bude-li to vůle Boží, proč by ne."

Odpoledne se ještě dlouho bavil s Donem Boskem. Pak si šel odpočinout. V pozdních hodinách ho navštívil jeho krajan Angel Sávio, který však nebyl jeho příbuzným. Jemu řekl: „Ani nevíš, jak mne mrzí, že musím opustit Oratoř." „Však nejedeš domů poprvé. Zase se vrátíš." „Nevrátím se. Už se nikdy nevrátím."

Ráno 1. března byla neděle, první v měsíci. V Oratoři se konalo takzvané měsíční cvičení šťastné smrti. Dominik si je chtěl vykonat dokonale. Byl si jist, že je to jeho poslední cvičení. Ráno ho na ošetřovně vzbudil přítel Kaliéro. Dominik hned vyskočil z postele. Byl bledý, ale usmíval se jako vždycky. Šel do kostela, vykonal si svatou zpověď a při mši svaté přijal vroucně svaté přijímání. Všechno tak, jako by to bylo naposled v životě. Také se zbožně pomodlil s ostatními modlitby za šťastnou smrt.

Po mši svaté si udělal pořádek ve věcech. Všechno si uložil do kufru a ten odevzdal Angelu Sáviovi: „To tady nechám. Až umřu, tak to dej Donu Boskovi, ať si s tím udělá, co bude chtít. Může to rozdat." Potom obešel všechny hochy a s každým se osobně rozloučil. Každému řekl něco na povzbuzení. Jednomu dlužil dva soldy a vrátil mu je, i když dotyčný nechtěl. „Ne, ne, musím ti to vrátit. Přece nemohu jít na věčnost s dluhy."

Tu neděli se konalo také zvláštní shromáždění Družiny Panny Marie. Dominik chtěl kamarádům říci poslední slova. Mluvil k nim s velikou vroucností a nabádal je, aby věrně plnili vše, co Panně Marii slíbili. I je všechny jednotlivě obejmul a všichni cítili, že je to pro něho hodina velmi bolestná.

Po obědě zastavil před Oratoří povoz. To tatínek přijel s koňským potahem. Don Bosko svého miláčka provázel branou ven a kolem nich se tlačili všichni ostatní hoši. „Tak mě tedy nechcete nechat zde?", řekl smutně Dominik Donu Boskovi. „Už by to tak dlouho netrvalo, jen ještě několik dní. Ale ať se splní svatá vůle Boží. Kdybyste jel do Říma, nezapomeňte vyřídit svatému otci můj vzkaz! Modlete se za mne, abych šťastně zemřel a... Pak na shledanou v nebi!" Don Bosko držel jeho ruku ve své a tak ho dovedl až k vozu. Dominik všechny zdravil a prosil je o modlitbu. Všem volal: „Na shledanou v nebi!" Už byl na voze, když tu mu něco napadlo a ještě prosil Dona Boska, aby ho vyslechl: „Abych nezapomněl! Prosím vás, zařaďte mě také do počtu těch, kteří mohou mít plnomocné odpustky pro hodinu smrti, jak vám to dal svatý otec!" „Buď klidný, hned si tě zapíšu do seznamu."

Ještě poslední pohled, poslední uplakaný úsměv a Dominik zmizel Donu Boskovi a chlapcům z očí. Všichni byli uslzení, to Dominik je svým chováním přesvědčil, že už ho živého neuvidí. Skutečně je přesvědčil? Don Bosko píše, že ne zcela. Zůstala památka na usměvavou tvář Dominika a z ní nebylo patrno, že by byl opravdu na smrt nemocen. Tak se brzy po jeho odchodu zase nálada vyjasnila. Třeba se vrátí a všechno bude jako dřív.

Nejvíce trpěl Dominikovým odchodem sám Don Bosko. Člověk zůstává člověkem, i když je světec. V listopadu, na svatou Kateřinu Don Bosko ztratil svou milovanou maminku Markétu, zemřela v Oratoři, teď ho opustil i jeho nejmilejší žák. Ovšem, život musí jít dál a ještě mnoho zbývá vykonat pro slávu Boží a pro spásu duší!

*************************

  • V čem asi spočívá měsíční příprava na šťastnou smrt?
  • Je to ponurá pobožnost?
  • Co je nejlepší přípravou na život věčný?

Kontakt

Římskokatolická farnost Vsetín Horní náměstí 134, 755 01 Vsetín 571 411 692, 731 402 160 favsetin@ado.cz