16.5. sobota -Čtení k zamyšlení pro dospělé

2020_16.5.májová dospělí.pdf (522,9 kB)

„Chci hledat způsob,
jak dojít do nebe malou cestou,
velmi přímou, velmi krátkou
a celkem novou...
Výtah, který mě má vynést do nebe,
je tvoje náruč, Ježíši!“
 

Terezie se inspiruje snad vším, co vidí okolo sebe. Na nočním nebi vidí hvězdy ve tvaru písmene T. to je její jméno zapsané v Boží dlani, tady na zemi i ve věčnosti, "v nebi". Dívá se na zapadající slunce nad mořem, jak za sebou zanechává zlatou stopu, odrážející se na vodní hladině. V této stopě vidí evangelium, Ježíšovy stopy, které nás vedou k němu, tedy do nebe. Přemýšlí nad touto cestou.

Necítí se na to, aby vystupovala po tvrdém schodišti askeze a strachu z Boha, oblíbenou cestou její doby. Cítí se příliš slabá na tento "heroický výkon". Do vytouženého nebe chce hledat cestičku hodně přímou.

Pro inspiraci nemusí jít daleko. Žije v období vynálezů a jedním z nich je výtah. "Výtah, který mě má vynést do nebe, je tvoje náruč, Ježíši!" To je ta cesta! Zárodek tohoto jejího "vynálezu" najdeme v jedné její vzpomínce z dětství. Jako maličké dítě se ptala maminky, jestli přijde do nebe. Ta jí odpověděla, že ano, když bude hodná. Terezka se zarazila a řekla: "Vím, co udělám. Budu se tě držet, když půjdeš do nebe ty. Jak by mi tě mohl Pán Bůh sebrat?" Úsměvné, ale jako dospělá aplikuje Terezie totéž ve vztahu s Ježíšem.

Terezie si uvědomuje hlubokou pravdu evangelia.

Život, ten pravý, a tedy věčný, to je Ježíš sám (1 Jan 5,12). A jeho náruč, to je místo vykoupeného člověka to je i jeho cesta do nebe. On nás přivádí a přivede k Otci. Ne naše zásluhy a výkony, ale pokora a důvěra. Kdyby to bylo tak jednoduché, řekli bychom. Ano, proto je třeba být jednoduchý, maličký. Jen ten vejde do království nebeského, říká nám Ježíš. Jistě, cesta života není pro nikoho cestou bez zápasů, bolestí a námah. Člověk žijící v Ježíšově náruči, tedy v důvěrném spojení s ním, má však odvahu dítěte a sílu toho, v jehož náruči je. V Ježíšově náruči projde křížem i vlastní smrtí. Neboť on to dokázal. Kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Jen soběstačný, na sebe spoléhající člověk těžko vejde do Ježíšovy náruče, protože je prostě příliš velký.