24. dítě

23.12.2020 23:18

"Jestli dnes ta hvězda nevyjde, určitě jsem zabloudil," pomyslel si šnek. "Snad jsem se měl přece jen držet karavany, která táhla do Jeruzaléma." Ale hvězda vyšla. Rozzářila se přimo nad nim, zahnala temnotu a šnek poznal, že je u cíle.

Uviděl stáj, muže a ženu, uviděl i dítě a kolem něj i všechny ostatní: vlka, loupežníka, paní, chromého muže, šaška, pastýře, ovci. Všichni tu byli, jen housenka ne. Možná ještě seděla na své hlávce zelí.

Když šnek uviděl dítě, ulekl se. Vypadalo tak bezmocně. Šnek si nedovedl představit, že je to ten slíbený zachránce. Věděl, že nebude mít palác, že bude bezbranný a maličký, ale myslel si, že aspoň bude zářit jasným světlem. A tady ležel obyčejný kojenec, jakých je na světě tisíce.

„Všechno bylo na nic," uvažoval. „Copak se dá od takového miminka něco očekávat?"

A vtom se na něj dítě podívalo. Mezi všemi lidmi si ho pohledem našlo, usmálo se na něj a on se cítil najednou tak lehký, jako by z něj spadly všechny starosti, bolesti a strádání.
Už ho nic netrápilo, na hlad a žízeň zapomněl.
Dítě k němu vztáhlo ruku a šnek se k ní lehce a radostně posunul.

Kontakt

Římskokatolická farnost Vsetín Horní náměstí 134, 755 01 Vsetín 571 411 692, 731 402 160 favsetin@ado.cz