Pro děti

STŘEDA:   4. třída - 15:00, 5. třída - 15:45            

 

ČTVRTEK:    3. třída  - 14:30, 1. a 2. třída - 15:15, 6. a 7. třída - 16:00 
                   8. a 9. třída a SŠ - 16:45 

  

VYUČUJE: P. František Král   

ČTVRTEK:

  19:00 KATECHUMENÁT   P. František Král (farní kostel - klubovna)

Děti ozdobily Pannu Marii asi 115 kytičkami za svou účast. (četli jsme o Bernadettě Soubirousové)

Děti měly celkem 76 účastí na křížových cestách.

Na RORÁTECH si děti nalepily celkem 450 hvězdiček! 

Díky Vám, děti!

Na vánoce jsme napsali s dětmi dopis panu biskupovi Josefu Graubnerovi.

„Ovšem změnit svět můžeme všichni, začněme od věcí kolem nás,“ řekl papež a dal příklad: „Pokud máš dva bonbony a přijde kamarád, co uděláš? Většina si řekne: Jeden dám jemu a jeden sobě. Někteří to neřeknou, ale přemýšlí: Schovám si je do tašky a sním je potom, až odejde. První přístup je pozitivní, jeden pro tebe, druhý pro mě. Druhý přístup je sobecký, negativní: vše pro mě.“ Papež pokračoval dalším příkladem, že svět nezměním zaťatou pěstí, ale otevřenou dlaní. „Otevřená dlaň je symbol otevřeného srdce. I vy můžete začít svým otevřeným srdcem měnit svět. Ten se změní nasloucháním druhým, přijetím jiných, sdílením. A vy to můžete dělat také tak. Pokud máš kamaráda, který ti je nesympatický, můžeš jít a pomlouvat ho, že je takový a takový. Ovšem můžeš to také nechat být a neříci nic.“ A František dodal, že měnit svět lze každodenními maličkostmi – velkorysostí a kamarádstvím. „Co nás naučil Ježíš? Modlete se za všechny, za přátele i nepřátele, za ty, kdo vám působí utrpení.“                                                 papež František   6. 6. 2017

Pozvání na pravidelné Slovíčko pro děti.

Odkaz na čtení, hraní a zajímavosti pro děti na stránkách vira.cz.

Do školy s Matkou Terezou

Věděli jste, že Matka Tereza byla učitelka? Začala učit ve svých osmnácti letech, krátce poté, co vstoupila k sestrám Naší Paní Loretánské. Přestože se narodila v Albánii, její první učitelské místo bylo v Indii. Nejprve učila žákyně ze střední vrstvy, nějakou dobu byla i ředitelka. Byla velmi oblíbená a i ona měla své žačky ráda. Stále ale toužila odejít mezi chudé a pomáhat právě jim. Když se pak, ve svých osmatřiceti letech, ocitla na ulici mezi nejchudšími, opět začala učit. Tentokrát to byly děti, které nikdy předtím neměly v ruce mýdlo nebo hřeben, natož tužku a papír. Psát se učily tak, že Matka Tereza klacíkem malovala písmenka do písku. A byly z toho nadšené! Nám tužky nechybí, nechybí nám ani školní tašky, lahve se zdravým pitím či krabičky na svačinu a samozřejmě kapesné v peněžence. Kéž by v nás Matka Tereza probouzela také přirozenou radost z poznávání a učení.