Pro mládež

23. - 25. srpen 2018 UNITED - křesťanský multižánrový festival. První ročník proběhl v roce 2011 a v roce 2017 účast čítala kolem 4500 lidí. Multižánrovost se promítá ve škále koncertů různých hudebních stylů a spektru dalšího programu – semináře, workshopy, tanec, divadlo, film, sporty, street scéna, služba modliteb a duchovního poradenství.
Toužíme společně oslavovat Pána Boha a zažívat změnu v našich životech.
 
ANTIOCHIE - nechcete to zkusit??
Cílem akce, pojmenované podle starověkého města, kde byli Ježíšovi učedníci poprvé nazváni „křesťané“, je evangelizace prováděná formou oslovujícího příkladu.
Jak ale říká P. Radomír Šidleja z Drahotuš na Přerovsku, každý dvoutýdenní turnus Antiochie znamená především kus tvrdé práce. „Organizujeme volný čas pro děti a mládež, pořádáme hry, výlety do přírody nebo táboření. Ostatní věkové skupiny oslovujeme prací pro obec, individuálním přístupem ke starým, nemocným a opuštěným nebo hudebními a divadelními vystoupeními,“ vyjmenovává kněz, který před 25 lety se svými spoluseminaristy zareagoval těmito setkáními na výzvu papeže Jana Pavla II. k nové evangelizaci.
To, že účast na Antiochii znamená pro mladé misionáře obohacení, potvrzuje i P. Šidleja. „Většinou tu poprvé v životě na vlastní kůži pocítí, co to znamená nalézt Boží řešení skrze modlitbu a společenství i při vlastní slabé víře – bývají totiž vystaveni situacím, ve kterých se dosud neocitli. Setkají se také s radostí ze služby a z toho, že v ‚domorodcích‘ objevují dobrá srdce,“ říká kněz.
Za čtvrt století se podle něj asi v padesáti farnostech po celé ČR vystřídalo přes dva tisíce misionářů a z účastníků-bohoslovců bylo vysvěceno ke dvěma stovkám kněží. „Kolika lidem ukázali cestu ke spáse, se dá spočítat jen těžko, ale plody Antiochie jsou také křty, svatby nebo řeholní sliby, a někdy i pomoc lidským srdcím,“ upozorňuje P. Šidleja a dodává: „Za to, že toto dílo stále trvá, chceme děkovat 30. září na Svatém Kopečku. Zároveň tímto zveme všechny dřívější účastníky Antiochie, na které nemáme žádný kontakt.“ 




www.antiochia.cz.
Plánované aktivity ve šk. roce 2017/2018

oDISea

Znáš DIS? Líbí se ti, co se tam děje a chtěl/a by ses na tom podílet? Pokud ano, čti rozhodně dál:

Co je oDISea?    oDISea připravuje nové instruktory a asistenty DISu.

Pro koho je oDISea? 

Akce oDISea je určena všem, kteří se nebojí,
všem, kteří se nebojí jít klikatou cestou.

Pro mladé lidi od 16 let, studenty středních škol a starší, kteří mají chuť.

Jak se přihlásit?

  1. Dobře si to rozmysli. Pokud se chceš na něco zeptat, ptej se!
  2. Vyplň dotazník – MÁM ZÁJEM O ODISEU – DOTAZNÍK, kterým nám dáš vědět, že máš zájem!
  3. Zapiš si termín prázdninové akce (23. – 27. července 2018) a předběžně s ním počítej.
  4. Dotazníky sbíráme do Velikonoc. Po Velikonocích ti dáme vědět, jestli jsi byl vybrán.

Jedná se o dvouletý cyklus, který začíná zážitkovou prázdninovou akcí a navazuje šesti víkendy.

 

22.února 2018 bylo zveřejněno papežovo poselství ke 33. Světovému dni mládeže, který v rámci jednotlivých diecézí připadá na Květnou neděli 25. března a na světové úrovni se bude konat v Panamě za necelý rok (22.-27.ledna 2019).

V životě nikdy netřeba ztrácet „chuť na setkání a společné snění“. Nedopusťte, aby „třpyt mládí skončil v přítmí uzavřeného pokoje, jehož jediným oknem do světa je monitor počítače či smartphonu“ – vybízí papež František mladé lidi celého světa.

V mládí je normální se „obávat“ a zaleknout, mít „strach, že nejsme milováni“ takoví, jací jsme, trpět „nejistotou kvůli zaměstnání“ a obavou z toho, že „nedokážeme najít uspokojivé profesní zařazení a realizovat svoje sny“. Ve „snaze o přizpůsobování se umělým a nedosažitelným standardům“ se mladí lidé nezřídka pokoušejí svůj image „upravovat jako na fotoshopu“, skrývat se za virtuální a falešné identity, skoro jako by sami chtěli být  fake.“ Papež František vybízí mladé lidi, kteří „touží po digitálním like“, aby pojmenovali svoje strachy, které plynou z této tužby, a to pomocí rozlišování. Podle příkladu „nazaretské dívky Marie, vyzývá papež všechny mladé, aby „neměli strach“ otevřít brány svého života druhým.

Jeden z důvodů, proč se netřeba bát je „fakt, že Bůh nás nazývá jménem“ a vyjevuje tak naše „povolání, plán svatosti a dobra.“ Toto jedinečné a osobní povolání nebeského Otce vyžaduje „odvahu vymanit se ze všeobecného nátlaku obvyklosti, aby náš život byl opravdu originální a neopakovatelný před Bohem, pro církev a pro druhé“.

Boží milost je nepřetržitá, nikoli přechodná či chvilková. Je výrazem nezištné, nepovinné lásky“, což je dobrý důvod k útěše pro všechny mladé všech zeměpisných šířek i délek, neboť „blízkost a pomoc Boží si nemusíme zasloužit předložením excelentního curriculum, oplývajícího zásluhami a úspěchy.“

Neznámo, které nám zítřek chystá, není temná hrozba, kterou je třeba přežít nýbrž příhodný čas, který nám je darová, aby prožili jedinečnost svého povolání.“

„Mám přání, aby vám (MLÁDEŽI) církev svěřila velkou odpovědnost a měla odvahu dát vám prostor; a vy se připravujte na její přijetí.“

píše papež František  VE SVÉM POSELSTVÍ MLADÝM ze 22. února 2018

Štěstí na pohovce? (Papež František)

V životě však existuje jiné a ještě nebezpečnější ochromení, které se těžko identifikuje a obtížně jej rozpoznáváme. S oblibou jej nazývám paralýza a vzniká, když se směšuje štěstí a pohovka! Ano, je to víra, že ke štěstí potřebujeme dobrou pohovku, která nám umožní spočinout v pohodlí, klidu a zajištěnosti. Takovou tu moderní pohovku, která dnes existuje, poskytuje uspávající masáž, zajišťuje klid a umožňuje přenést se do světa videoher a trávit hodiny před počítačem. Pohovka proti každému typu bolesti a bázně. Pohovka, která nás uzavírá doma bez námahy a starostí. Štěstí pohovky je pravděpodobně onou tichou paralýzou, která nás může zničit nejvíc, protože pozvolna, aniž si to uvědomíme, usínáme, jsme rozespalí a omámení, zatímco druzí, kteří jsou možná živější, ale nikoli lepší, rozhodují o naší budoucnosti.

Pravda je však jiná, drazí mladí, nepřišli jsme na svět „vegetovat“, mít se pohodlně a dělat ze života pohovku, která nás uspává. Naopak, přišli jsme kvůli něčemu jinému. Abychom zanechali stopu. Je velice smutné projít životem a nezanechat žádnou stopu. Když ale volíme pohodlí tím, že zaměňujeme štěstí za spotřebu, pak cena, kterou zaplatíme, je velmi, ale velmi vysoká: ztrácíme svobodu. Taková je cena. Je mnoho lidí, kteří chtějí, aby mládež nebyla svobodná; je mnoho lidí, kteří vás nemají rádi a chtějí vás omámit, uspat, chtějí, abyste nebyli svobodní. To ne! Musíme bránit naši svobodu!

zdroj: https://www.katyd.cz/

TOPlist
Aktuálně
 
 
 

 

 


 

 

 

 

Kontakt

Římskokatolická farnost Vsetín Horní náměstí 134, 755 01 Vsetín 571 411 692, 731 402 160 favsetin@ado.cz