Úterý 11. máje - Zápas mezi dvěma světci

Zápas mezi dvěma světci

Dominik ve své touze stát se svatým, začal číst životopisy svatých a snažil se je napodobovat. U mnohých se dočetl o jejich kajícnostech a umínil si, že bude také dělat kající skutky.

V jeho posteli se zjistily pod prostěradlem tvrdé předměty, které si tam kladl, aby cítil při odpočinku bolest. Asistent, který na to přišel, mu to zakázal. Jindy sám Don Bosko, když procházel světnicí, zpozoroval, že Dominik je v zimě přikryt jen slabou přikrývkou. „Co tě to napadlo Dominiku? Chceš onemocnět?“, řekl mu. „Pořádně se přikrývej, ať nenachladneš!“ Dominik se tedy začal postit. Nejraději by byl živ jen o chlebě a vodě jako starověcí poustevníci. Ale i to Don Bosko přísně zakázal. „Zakazuji ti všechny, rozuměj dobře, všechny takové kajícnosti. Na všechno musíš mít ode mne povolení!“

A co Dominik? Poslechl, ale byl z toho nešťastný. Jednoho dne si před Donem Boskem ulevil: „Jsem já ale chudák, já se asi do nebe vůbec nedostanu. Pán Ježíš řekl, abychom se zapírali, ale mně se každý sebezápor zakazuje.“ Don Bosko viděl, že Dominik vnitřně trpí a neví si rady. Vzal si ho tedy stranou a udělal mu pěknou promluvu o křesťanském sebezáporu. Řekl mu, že hlavní křesťanský sebezápor spočívá v poslušnosti. „Ale takto nemohu dělat vůbec žádné sebezápory,“ namítl hoch. „Ale ano, i tak toho bude stále dost“, poučoval ho Don Bosko. „Snášej trpělivě křivdy, které se ti dějí, snášej zimu, horko, vítr, déšť, únavu a všechno nepohodlí, které s sebou život přináší.“ „Ale to se musí snášet, ať se chce nebo nechce.“ „Nevadí, obětuj to vědomě Pánu Bohu a pak se ti to, co budeš snášet muset, ať chceš nebo nechceš, promění v ctnost a zásluhu před Bohem.“ Don Bosko mu poradil ještě jednu věc: „Pomáhej mi zachraňovat duše svých spolužáků. Uvidíš, jaké je to pokání.“

Dominik opravdu přestal s okázalými kajícími skutky a omezil se na to, co přinášel den, ale i zde ho to několik měsíců nutilo k přemáhání. Tak například v krutém mrazu šel do školy pomalu, aby ho více užil. Kamarádi pospíchali za kamna, on raději „sportoval“. Od mrazu dostal omrzliny na rukou a nejen, že si je neošetřoval, ale ještě si je rozdělával, aby byly bolestivější. Je těžké najít rovnováhu mezi tím, co má být a co nemá být. U něho musíme ocenit jeho vůli stát se svatým stůj co stůj! Ta vůle byla v každém případě hrdinská, schopná největších obětí.

****************

• Co rozuměl Pán Ježíš sebezapíráním?
• Je možné dosáhnout svatosti bez sebezáporu?
• Čemu nás učí například sportovci?
• Co dává pravou hodnotu sebezáporu?
• Dělal taky Pán Ježíš skutky sebezáporu?
• Proč je dělali svatí?
• Jaké pravidlo pro sebezápor dal Dominikovi Don Bosko?
• Jaké byly asi hlavní podmínky, aby byly sebezápor a kajícnost pro mladého člověka únosné?